Ve věku 81 let skonal dne 25. dubna pan Karel Budín. Člen slavného týmu, který v roce 1961 vybojoval pro Třeboň mistrovský titul přeborníka Československé republiky v české házené.
Začínal s házenou doma, v Třeboni. Po maturitě na zdejším Gymnasiu byl jako velmi talentovaný povolán do ÚDA (Ústřední dům armády, nyní Dukla) Praha, nejlepšího házenkářského oddílu. Zde získal i dva tituly mistra republiky. Po ukončení základní vojenské služby se vrátil do Třeboně a s Jirkou Sládkem a Láďou Köhlerem vytvořili reprezentační útok Čech, který byl postrachem při tradičních utkáních Čechy - Morava. Po získání titulu mistra ČSR a přechodu Třeboně na mezinárodní házenou patřil k oporám družstva.
Z proslovu na smutečním obřadu vyjímám :
Kdybychom se dotkli snad všech odvětví lidské činnosti, tak on v nich vždy větší nebo menší měrou působil. Ve sportu to byl fotbal, hokej, nohejbal a další. Ve všech vynikal, ale nad všemi vítězila házená. Jeho hráčské, trenérské i činovnické kvality zanechávají nesmazatelnou stopu až za hranicemi města, okresu, kraje i státu. Byl totiž i jedním z iniciátorů přechodu z české házené na mezinárodní, a tudíž také navázání styků se Západem. Nedbal, že to tehdy bylo velmi odvážné, až existenčně nebezpečné pro něho i rodinu.
V manželském svazku žil s bezvadnou, bodrou Moravankou, samozřejmě házenkářkou Helenou. Vychovali syny Karla a Romana, opět házenkáře. Oběma se snažil vypomoci v zajištění jejich zázemí.
Po několikaletém období vdoveckého žití se oženil s přítelkyní Danou. K házené přivedl i její vnuky Honzu a Davídka. Dana mu stála po boku v té nejtěžší situaci zaviněné těžkým onemocněním.
Byl zaměstnán u třeboňských Lesostaveb, šéfoval ve Sportovní hale a posléze jedné agentuře, kde musel skončit právě kvůli zdravotnímu stavu.
Ve sportu, rodině i práci byl svědomitý, pořádkumilovný, někdy až pedantský, což se ne vždycky líbilo jeho okolí. Nicméně, svým příkladem a respektem dokázal přesvědčit, že jeho přístup byl správný.
Největší relaxací byl pro něho pobyt na chatě u Podřezanského rybníku.
Řadu ocenění doplnil vstup do sportovní síně slávy a udělení Ceny města Třeboně v loňském roce. Pro tu si už ale přijel v invalidním křesle.
Bylo až dojemně tragikomické, že mnohdy Karla víc než jeho silný zdravotní handicap, trápila současná situace v třeboňské házené.
Minutou ticha uctili památku pana Karla Budína třeboňští házenkáři a příznivci při posledních ligových utkáních dorostenců a mužů. Zvažují též pořádání jeho každoročního Memoriálu.
Karle, velký dík! Tvoji opravdoví házenkáři.
„Áža“
